Jak na plánování výletů (1.díl) - základní pravidla

V tomto článku se dozvíte můj přístup k plánování cest, a to s ohledem na přípravu výletu. Pojďme na to.

Pokud cestuji s dítětem (ale nakonec to nyní platí i pro moje samostatné cesty), dodržuji několik pravidel:

1. MAPA  a plánování : Vždy plánuji cestu nejdříve na mapě doma na počítači
2. TIPY NA OBLASTI: Najdu zajímavou oblast
3. PARKING: Najdu parkování
4. DOBA JÍZDY NA MÍSTO: Spočítám dobu cesty autem na místo
5. DÉLKA TRASY: Volím přiměřenou délku trasy s ohledem na dítě
6. PROFIL A PŘEVÝŠENÍ: Věnuji se terénu, především převýšení
7. OBČERSTVENÍ: Hledám možnost občerstvení a místa odpočinku
8. POČASÍ: Sleduji počasí
9. OBLEČENÍ
10. ALTERNATIVY, PLÁN B: Mám plán B

1. MAPA
Zde je to jednoduché. Téměř výhradně používám WWW.MAPY.CZ ve svém mobilním telefonu, samozřejmě offline stažené. Pokud bych měl jmenovat jen několik vynálezů, které mi za poslední dvě dekády přinesly nejvíce, MAPY.CZ jsou TOP. ZAčínal jsem s klasickou mapou, topografickou. Dobrý základ, který mne naučil se orientovat. Není nic špatného mít mapu s sebou, asi bych si ji pro nějaký vícedenní výlet stejně vzal. Ale bez mapy.cz v mobilu už si to neumím představit.
Nenechte se mýlit. Procestovali jsme i Rakousko a Itálii. A i tam volím mapy.cz. Je to naprostá špička. Jasně, mám spoustu výhrad a nápadů na vylepšení, ale neznám nic lepšího.
plánování v mapy.cz se bude věnovat jeden speciální článek, takže ponechme to teď stranou, jako základní info to stačí

2. TIPY NA OBLASTI: Najdu zajímavou oblast
Tipy na výlety paradoxně hledám také v mapy.cz. Přepnu na turistickou mapu a dívám se na zelené zalesněné oblasti, vyhlídky, skály, zajímavá místa, naznačené přírodní rezervace národní parky, významná místa, to vše lze nalézt. Následně používám google k dohledání informací o místě.

3. Parking
Jak uvidíte, často volíme alternativní místa a s parkováním to je čím dál horší. Zvlášť v poslední době se setkáváme s tím, že ve vesnicích je obtížné zaparkovat. Mimo obec je to velmi problematické. s ohledem na pravidla provozu. Samozřejmě neporušujeme zákazy, ani nevjíždíme do lesa. Pokud chcete předejít problémům s dlouhým hledáním parkovacího místa (což může být pro úspěch Vašeho výletu kritické, zvlášť, pokud se chcete trefit do přesného času, kdy dítě nemá hlad, nespí, apod.) a vyhnout se stresu, doporučuji prohlídku místa pomocí GOOGLE STREETVIEW, případně MAPY.CZ (které považuji za méně kvalitní, ale to se postupně mění). Vytipujte si několik míst, na místě jako když to najdete. Případně mějte jiný plán. Alternativní místo, případně alternativní trasu (výchozí bod na jiném místě).
Mluvím z vlastní zkušenosti. Jistě, namítnete, že často stačí vyrazit brzo ráno a není problém. V našem případě, kdy vyrážíte z Prahy, cesta trvá 1.5 h to ale nelze naplánovat vždy dobře. Několikrát se mi stalo, že na výchozím místě se parkovat nedalo, nebo bylo plné. Nejbližší místo, vzdálené několik stovek metrů nebo kilometr, vám pak k celkové délce přidá slušnou porci a to už je znát.

4. DOBA JÍZDY NA MÍSTO: Spočítám dobu cesty autem na místo
Tady asi není problém. Používám GOOGLE, méně MAPY.CZ, občas WAZE. Pozor, pokud plánujete den předem, vyplatí se zadat předpokládaný čas odjezdu. Google i WAZE myslím umí odhadnou dopravní podmínky v době odjezdu a ty mohou být značně odlišné. Pokud plánujete výlet v pátek večer v 21h, asi budou podmínky odlišné od soboty ráno, pokud jedete přes centrum Prahy. Odlišnost může být značná. Tento aspekt zmiňuji proto, že občas plánujete cestu na lanovku, která jezdí každou půlhodinu (viz Komáří vížka, nebo Ještěd) a potom trefit se do času (včetně parkování, cesty od parkoviště k lanovce) vyžaduje jistou zkušenost. Nikdy ale neriskujte na cestě, abyste interval stihli. 

5. DÉLKA TRASY: Volím přiměřenou délku trasy s ohledem na dítě
Půjdete s dítětem a ponesete ho? V manduce nebo v krosně, nebo na koni na krku? Naše nejdelší výlety s dítětem na zádech měly kolem 17-20km v horách, časem s věkem dítěte se délka snižovala až k 7-10km v horách. Volíte délku podle ochoty dítěte nosit se a podle své fyzické kondice. Samozřejmě nosit dítě je nejrychlejší, pokud chodí samo, cesta se výrazně omezí. Alternativou jsou vozítka (Chariot, Croozer), ale ty Vás omezují s ohledem na terén. A i tam je ochota dítěte vydržet značně omezena. Naše dítě milovalo krosnu. V Chariotu sedělo nerado. To se s věkem může změnit.

6. PROFIL A PŘEVÝŠENÍ: Věnuji se terénu, především převýšení
Profil trasy vidíte na MAPY.CZ. Je to základní parametr pro určení rychlosti v terénu. Ať už v případě, kdy dítě nesete, tak i pro případ, kdy jde samo. Převýšení 200m je relativně v pohodě. V Rakousku jsme chodili i 600m převýšení za den, a to už je s nosítkem docela dřina, pokud jde dítě samo, je to velmi náročné. Natrénovat v ČR a hlavně si zapisujte Vaše výkony, ať víte pro příště, co je moc a co zvládnete.

Jeden tip: je to psychologie: Vždy se snažím mít první půlku trasy tu těžší, do kopce, náročnější. Já i dítě máme radost, že "už to těžké máme za sebou". Navíc, když Vás překvapí nějaká nenadálá událost, je lepší mít to horší za sebou. 

7. OBČERSTVENÍ: Hledám možnost občerstvení a místa odpočinku
Ideálně v polovině trasy mít hospůdku na odpočinek, jídlo. Nebo raději za polovinou, ve dvou třetinách. Někdy se po posezení už moc chodit nechce a děti chtějí mít výlet za sebou.
Jídlo a pití pro děti je povinnost, potom nějaké dobroty, odměny a samozřejmě není jisté, že restaurace bude otevřena. Jídlo je základ a není výjimkou, že konzumace začíná už cestou autem na místo, nebo hned v prvních kilometrech chození. 

8. POČASÍ: Sleduji počasí
Počasí sleduji z mnoha zdrojů a často paralelně. Výborná aplikace WINDY, METEO, CHMI, norská YR.NO (dříve super, teď občas nepřesná), a spoustu dalších. Každý si najde svoji, je ale dobré sledovat více předpovědních modelů, předpověď pro kraj asi nestačí. Je třeba sledovat konkrétní místo. WINDY to umí. I různé modely.

9.OBLEČENÍ

Není špatné počasí, jen špatně volené oblečení. Známá věta. Zhruba platí. Chodili jsme s tříletým dítětem v dešti. V dobré krosně s pláštěnkou a ochranou proti větru to jde. Ale je to náročné, musíte sledovat, aby nepromoklo, neprochladlo. Dá se to. Ale je to riziko. Občas neuškodí dítě seznámit s rozmary počasí. Někdy to je i zábava a dobrodružství. Na horách to ale nemusí být legrace a může se to změnit v boj o přežití. Zvlášť v případě bouřky.  

Oblečení nosíme nejlépe dvojitě zálohované. Plus teplé navíc. Především pro dítě. Ale i pro sebe. Pokud Vám je velká zima, nedokážete se komfortně o dítě postarat. Musíte být v pohodě oba. Únava přináší pocit chladu a to i v létě. Nehledě na to, že se Vám občas stane, že budete docházet v podvečer, po západu slunce. Pokud Vám je dobře, ale dítě je unavené, promoklé a je mu zima a nemáte pro něj další oblečení, v krosně s ním nic neuděláte. Připomínám, pokud spěcháte, je krosna nejrychlejší způsob pohybu. A pokud Vám do cíle zbývá ještě několik kilometrů, nebo dokonce bloudíte, máte toho plné kecky,  unavené, hladové, nevrlé, podchlazené dítě je to poslední, co chcete. Vlastní zkušenost.

10.ALTERNATIVY, PLÁN B: Mám plán B
Snažím se mít plán B, pro případ, že v místě prší, dojde k nenadále události, změní se plán, apod. Pokud chodíme okruh, cesta může být uzavřena, nebo jen špatně zvolíte terén, klouže to, je mokro, dítě skočí do kaluže nebo potoka a promočí se. Ne vždy to jde, ale je dobré si to aspoň trochu promyslet.

Někdy prostě vzdálenost nebo počasí podceníte, pak se nám vyplatilo, že tatínek/maminka (ten sportovnější nebo s dostatkem sil) odloží druhého rodiče a rodinku na nějakém bezpečném místě (třeba v té restauraci) a do cíle si zaběhne nebo dojde rychlou chůzí a pro rodinu přijede autem. Ale vždy jde o bezpečí. Rozhodně nenechávat rodinu napospas živlům. Jakýmkoliv. To se radši nerozdělit a dojít společně do cíle. Pokud jdete s přáteli nebo dvě a více rodin, je to v pohodě.